Arciruina a zasloužené vítězství

[lukes007]

Bylo to jednou takhle hodně časně z rána, když se zpět vraceli unavené jednotky výzkumníků z nočního průzkumu s šokující zprávou, na kterou velitel horních panství čekal již roky. Pouze jedno království od našich hradeb se usadili v rozvalinách zbořeného hradu desítky tisíc monster, které sebou přivezli poklad nezměrných rozměrů. Velitel horních panství této zprávě zprvu nevěřil a ihned spěchal tuto informaci ověřit odhodlanou skupinou špionů. Ano, je to opravdu pravda! Navíc naši špioni hlásí, že Pán monster není přítomen, jelikož padl v posledním boji při obraně pokladu a tudíž momentálně vojsko monster nemá svého vojevůdce. Tohle by měla být ideální příležitost a snadná bitva, pomyslel si velitel. Nebylo času nazbyt. Naštěstí v hradu právě odpočívalo dostatečně početné vojsko, které bylo připraveno k okamžitému tažení na nezvaného souseda. Po krátkých přípravách velitel vyrazil na nepřítele. Do střetu chybělo pouhých 17 minut, ale i tento krátký čas jako by trval věčnost…sice velitel situaci nepodcenil a útočnou misi vedl pod záštitou neviditelnosti, ale stále mu mysl otravovaly různé myšlenky…nepodcenil jsem přípravu? Nevyrazil dříve na tažení za pokladem i někdo z okolních panovníků?
Tok těchto myšlenek přerušil až náraz na vojska nepřítele. Část vojsk nepřítele v hrůze z početní převahy opustilo bojiště a po vyčerpávajícím bitvě byli přemoženy i zbylé jednotky. Vzhledem k nepřítomnosti vojevůdce neměli hordy monster oproti výrazné početní převaze ani malou naději na úspěch. Radost z nově získaného pokladu perel umocňovalo i zjištění, že v našich řadách nebyli žádné ztráty na životech, což byla zásluha výborné práce našich doktorů-léčitelů.
Po návratu do hradu se ještě dlouho oslavovalo. Radostná novina se šířila velmi rychle a záhy přišli gratulace spřátelených panovníků. Získaný podklad pozvedl celou zem, umožnil rozšíření panství a rozkvět současných držav.